ŘÁD BURZOVNÍHO A ROZHODČÍHO SOUDU PLODINOVÉ BURZY BRNO

Řád Burzovního a rozhodčího soudu Plodinové burzy Brno.
Část I.
Obecná ustanovení.

§ 1

Místo jednání.
1. Ústní jednání před Burzovním rozhodčím soudem Plodinové burzy Brno (dále jen Rozhodčí soud) se konají v sídle burzy.
2. Ústní jednání mohou být konána mimořádně i jinde na základě dohody stran nebo z podnětu rozhodčího senátu (resp. jediného rozhodce) se souhlasem stran.

§ 2

Jednací jazyk.
1. Jednání rozhodců se konají a rozhodnutí se vydávají v českém jazyce.
2. Na žádost strany a na její náklady zajistí Rozhodčí soud straně služby tlumočníka a pořízení překladu písemností.
3. Se souhlasem stran mohou rozhodci podle potřeby konat ústní jednání i v jiném jazyce.

§ 3
Předkládání písemností.
1. Veškeré písemnosti týkající se rozhodčího řízení musí být předkládány Rozhodčímu soudu v třech vyhotoveních, pro potřebu rozhodčího senátu, a po jednom vyhotovení pro potřebu druhé strany a sekretariátu Rozhodčího soudu.Tajemník je oprávněn požadovat od stran větší počet vyhotovení písemností, jestliže počet účastníků řízení na straně žalující či žalované je vyšší než jeden.
2. Písemnosti s výjimkou písemných důkazů se předkládají v českém jazyce, popř. anglickém nebo francouzském jazyce podle úvahy stran. Rozhodčí soud je oprávněn zajistit překlad písemností podaných v jiném než českém jazyce na náklad strany, která jej podala v jiném jazyce.

§ 4
Doručování.
1. Písemnosti ve sporu zasílá tajemník stranám na adresu, kterou strana uvedla, nebo jejímu právnímu zástupci.
2. Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem s potvrzením o doručení. Ostatní písemnosti lze zasílat doporučenou nebo běžnou poštou, telegraficky, dálnopisem nebo faxem. Písemnosti mohou být doručeny též osobně proti písemnému potvrzení.
3. Všechna doručení Rozhodčího soudu jsou platná, byla-li učiněna podle odst. 2, a to i tehdy, jestliže adresát písemnost odepřel převzít nebo přes oznámení poštovního úřadu písemnost nevyzvedl. Stačí však, jestliže bylo doručeno podle procesního práva státu místa určení.
4. Jestliže strana po zahájení rozhodčího řízení změnila adresu, aniž to oznámila Rozhodčímu soudu, je doručení platně provedeno odesláním písemnosti dle odst. 2 na její poslední známou adresu.
5. Jestliže se nepodařilo doručit na poslední známou adresu účastníka, který nezvolil ani právního zástupce ani zmocněnce k přijímání písemností, může mu předseda Rozhodčího soudu jmenovat opatrovníka k přijímání písemností.
6. Žádost o doručování prostřednictvím dožádaného cizího soudu nebo orgánu nebo jiné žádosti o poskytnutí právní pomoci prostřednictvím takového soudu nebo orgánu patří do působnosti předsedy Rozhodčího soudu.

§ 5
Lhůty.
1. Lhůty uvedené v tomto Řádu nebo stanovené rozhodci, nebo tajemníkem počínají běžet dnem, který následuje po doručení písemnosti straně.
2. Jestliže poslední den lhůty připadne na den pracovního klidu nebo pracovního volna v místě doručení, považuje se za poslední den lhůty nejbližší pracovní den.

Část II.
Složení Rozhodčího soudu.

§ 6
Burzovní rozhodčí soud se skládá z předsednictva Rozhodčího soudu, rozhodců a tajemníka

Rozhodčího soudu.

§ 7
Předsednictvo soudu
1. Předsednictvo Rozhodčího soudu je voleno burzovní komorou. Předsednictvo má tři členy, kteří si na prvním jednání zvolí ze svého středu předsedu a místopředsedu. Místopředseda zastupuje předsedu ve všech věcech v době jeho nepřítomnosti nebo zaneprázdnění. Funkce člena předsednictva je čestná, případnou výši odměny stanoví valná hromada burzy na návrh burzovní komory. Funkční období předsednictva jsou tři roky. Složení rozhodčího soudu je veřejně známo, zveřejnění se provede pomocí veřejného tisku a burzovního věstníku. Burzovní komora může ze závažných důvodů členy předsednictva v průběhu funkčního období odvolat a na zbývající část období provést doplnění.
2. Předsednictvo se schází zpravidla čtyřikrát za rok. Tyto schůze svolává předseda předsednictva doporučenými dopisy nejméně 10 dnů předem. Pozvánky rozesílá sekretariát. Jednání předsednictva vede předseda.
3.Č lenové předsednictva mohou vykonávat funkce rozhodce nebo předsedy rozhodčího senátu. Nesmí se však v téže věci zúčastnit rozhodování předsednictva, pokud se předsednictvo věcí zabývá.
4. Členové předsednictva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem funkce člena předsednictva

§ 8
Listina rozhodců.
1. Tajemník Rozhodčího soudu vede listinu rozhodců. Do této listiny se zapisují osoby navržené a schválené předsednictvem soudu. Jako rozhodci jsou ustanovovány fyzické osoby, které si svou činností v hospodářském životě, zejména v obchodu se zemědělskými komoditami nebo jinou svou odbornou činností osvojily způsobilost pro tuto funkci a jejich vědomosti a zkušenosti včetně znalosti práva,ve spojení s jejich osobními vlastnostmi skýtají záruku úspěšného výkonu funkce- Funkční období rozhodců jsou tři roky. Listina rozhodců je veřejnou listinou, která je na požádání přístupna každému u tajemníka soudu.
2. Sazebník odměn rozhodců stanovuje a zveřejňuje burzovní komora.

§ 9
Tajemník.
1. Burzovní komora na základě návrhu podaného předsednictvem burzovního soudu jmenuje tajemníka Burzovního rozhodčího soudu. Jeho funkční období je shodné s předsednictvem soudu, jehož jednání se účastní s hlasem poradním. Tajemník nebo jím pověřený zástupce pořizuje zápis z jednání předsednictva, který se rozesílá všem členům. Tajemník řídí sekretariát, který vede veškerou spisovou agendu. Tajemník za svou činnost odpovídá předsedovi předsednictva soudu.

                                                                                              Část III.
                                                                                   Zahájení řízení.

§ 10
1. Rozhodčí řízení se zahajuje podáním žaloby Rozhodčímu soudu. Za den podání žaloby se považuje den, kdy byla žaloba doručena.
2. Žaloba musí mít vždy písemnou formu. Žaloba musí obsahovat:

· přesná označení a adresy stran

· konkrétní žalobní nárok

· podpis žalobce

· datum

3. Žaloba může dále obsahovat:

· zdůvodnění pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu

· skutkové a právní okolnosti, na nichž je založen žalobní nárok včetně důkazních prostředků, jimiž Ize tyto okolnosti prokázat

· hodnotu sporu, resp. ocenění předmětu sporu k datu podání žaloby

· jméno a příjmení rozhodce (náhradního rozhodce) jmenovaného žalující stranou, popř. žádost o jmenování tohoto rozhodce předsedou soudu

· doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení

4. Jestliže žaloba neobsahuje podstatné náležitosti obsažené v odst. 2, vyzve tajemník žalující stanu, aby tyto náležitosti doplnila ve stanovené lhůtě, ale nejdéle do 5-ti dnů od doručení výzvy žalující straně. Budou-li chybějící náležitosti ve stanovené lhůtě doplněny, považuje se za den podání žaloby den dle odst. l. Nebudou-li vady odstraněny ve stanovené lhůtě, považuje se za den podání žaloby den, kdy byla žaloba po doplnění opětovně předložena.
5. Jestliže k žalobě není připojen doklad o zaplacení poplatku nebo poplatek v době podání žaloby ještě nebyl zaplacen, vyzve tajemník žalující stranu k zaslání dokladu o zaplacení, resp. k zaplacení poplatku ve stanovené výši ve lhůtě dle odst. 4.
6. Dokud soud neobdrží doklad o zaplacení poplatku za rozhodčí řízení, žaloba se neprojednává.
7. Poplatky za rozhodčí řízení se řídí Pravidly o nákladech řízení a činí 2 % z žalované částky.

§ 11
Vzájemná žaloba (protižaloba).
1. Žalovaná strana může podat kdykoliv v průběhu rozhodčího řízení, ale nejpozději do dne prohlášení sporu za skončený, resp. do dne vyhotovení rozhodčího nálezu, vzájemnou žalobu směřující proti žalující straně (stranám). Vzájemná žaloba doručená později se projednává samostatně.
2. Na vzájemnou žalobu se přiměřeně vztahují ustanovení § 10.

                                                                                              § 12
                                                                              Žalobní odpověď'.
1. V případě, že žaloba obsahuje náležitosti dle § 11 odst. 2 a 3 nebo jestliže má tajemník ve smyslu §10 odst. 4 za to, že v řízení lze pokračovat, doručí žalobu žalované straně. Současně ji předá veškeré související písemnosti, Statut burzy, Řád Burzovního rozhodčího soudu a listinu rozhodců a vyzve žalovanou stranu k žalobní odpovědi ve lhůtě nejvýše od 30 dnů od doručení této výzvy.
2. Žalovaná strana je povinna v téže lhůtě oznámit soudu jméno a příjmení rozhodce (náhradního rozhodce), kterého si zvolila, popř. požádat o jmenování rozhodce předsedou soudu.
                                                                                              § 13
                                                   Ustanovení rozhodčího senátu. Volba rozhodce
1. Rozhodci rozhodčího senátu jsou jmenováni stranami nebo předsedou Rozhodčího soudu. Strany zvolí, po vzájemné dohodě, ve lhůtě 14 dnů z listiny rozhodců předsedu rozhodčího senátu. Po marném uplynutí lhůty jmenuje předsedu senátu předseda Rozhodčího soudu.
2. Je-li ve sporu na straně žalované či žalující více subjektů, jmenuje každý z těchto subjektů rozhodce, resp. může zmocnit ke jmenování předsedu soudu.
3. Pokud se o tom strany vzájemně dohodnou, mohou si zvolit jediného rozhodce, popř. zmocnit ke jmenování jediného rozhodce předsedu Rozhodčího soudu.
4. Dokud není v rozhodčím řízení ustaven senát (jediný rozhodce), vykonává všechny procesní úkony dle tohoto Řádu předseda soudu, popř. tajemník v případech, kde je to výslovně uvedeno.
5. Každá ze stran je oprávněna odmítnout rozhodce, předsedu rozhodčího senátu nebo jediného rozhodce, jestliže se domnívá, že jsou předpojatí, zejména jestliže je možno předpokládat, že jsou osobně přímo či nepřímo zainteresováni na výsledku sporu. Rovněž rozhodce, předseda rozhodčího senátu nebo jediný rozhodce mohou prohlásit, že se vzdávají funkce. Odmítnutí musí být provedeno do zahájení ústního jednání. Jestliže k odmítnutí dojde později, rozhodne se o něm jenom v tom případě, kdy důvod, který vedl k opožděnému odmítnutí, je uznán závažným.
6. O odmítnutí rozhodce, předsedy senátu nebo jediného rozhodce rozhoduje předsednictvo soudu. Pokud není jmenován příslušnou stranou náhradní rozhodce, proběhne jmenování nového rozhodce přiměřeně podle § 10 odst. 3 d) a § 12 odst. 2 a volba nového předsedy senátu přiměřeně podle odst. 1 až 4. Obdobně se postupuje v případech rezignace rozhodců, předsedy senátu nebo jediného rozhodce.
7. Ustanovení odst. 5 se přiměřeně vztahují i na odmítnutí znalce nebo tlumočníka s tím, že o odmítnutí rozhoduje senát (jediný rozhodce).
8. Je - li ustanoven rozhodčí senát případně ustanoven jediný rozhodce, tajemník svolá do pěti pracovních dnů jeho jednání a seznámí jej se spisem, který mu tímto předá k rozhodnutí. Tento po předání spisu zahájí nejpozději do dalších pěti dnů vlastní činnost.

Část IV.
Projednání sporu.

§ 14
Pravomoc (příslušnost) soudu.
1. O pravomoci (příslušnosti) Rozhodčího soudu k projednávání sporu rozhoduje předsednictvo soudu na základě

námitky nepříslušnosti vznesené stranou,

pochybnosti o příslušnosti vznesené senátem (jediným rozhodcem), c) pochybnosti o příslušnosti vznesené tajemníkem.

2. Předsednictvo Rozhodčího soudu rozhoduje usnesením, v němž námitce vyhoví, jestliže zjistí její oprávněnost, a řízení zastaví, nebo námitku zamítne, jestliže se její oprávněnost neprokáže, a řízení pokračuje. K námitce nepříslušnosti může předsednictvo nařídit ústní jednání.

§ 15
Příprava projednání sporu rozhodčím senátem.
Rozhodčí senát (jediný rozhodce) prověří stav přípravy sporu k projednání a shledá-li to nutným, učiní doplňující opatření k přípravě sporu, zejména vyžádá od stran písemná stanoviska, důkazy a další doplňující materiály a stanoví k tomu přiměřené lhůty.

                                                                                              § 16
                                                               Předvolání k ústnímu jednání.
Rozhodčí soud uvědomí strany o nařízení ústního jednání nejpozději 15 dní předem. Lhůta může být kratší, pokud s tím strany souhlasí.
                                                                                              § 17
                                                                                  Ústní jednání.
1. Ústní jednání není veřejné, pokud se strany a rozhodčí senát (jediný rozhodce) nedohodnou jinak.
2. Právnické osoby zastupuje při ústním jednání statutární zástupce organizace, který se prokáže výpisem z obchodního rejstříku, případně jiná osoba na základě předložení písemné plné moci na níž bude úředně ověřen podpis pověřovatele.
3. Pokud byla strana řádně a včas obeslána a přesto se nedostaví, může být na základě usnesení senátu (jediného soudce) jednáno v její nepřítomnosti.

§ 18
Zápis o ústním jednání
1. O ústním jednání se sepíše zápis, který musí obsahovat:

· označení soudu

· číslo sporu

· místo a datum zasedání

· označení sporných stran a jejich zástupců

· údaj o účasti stran

· jména rozhodců, tlumočníka a ostatních účastníků ústního jednání

· stručný popis průběhu zasedání

· požadavky stran a obsah ostatních důležitých prohlášení

· uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo ukončení řízení

· podpisy rozhodců

2. Strany mají právo seznámit se s obsahem zápisu a podepsat jej. Po skončení ústního jednání obdrží strany kopii zápisu.

§ 19
Projednání sporu na základě písemných podkladů.

1. Rozhodčí senát (jediný rozhodce) může projednat a rozhodnout spor jen na základě písemností předložených stranami, jestliže tyto písemnosti považuje za postačující k vydání rozhodnutí.
2. Strany se mohou dohodnout o tom, že spor bude rozhodnut na podkladě předložených písemností. Rozhodčí senát (jediný rozhodce) může i v takovém případě nařídit ústní jednání, považuje-li to za potřebné.

§ 20
Pokus o smír.
Rozhodčí senát (jediný rozhodce) je podle okolností případu oprávněn vyzvat v každém stádiu strany k uzavření smíru a uvést návrhy, které podle jeho názoru mohou přispět k jeho uskutečnění.

§ 21
Dokazování.
1. Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodčí senát (jediný soudce) si může vyžádat od stran další důkazy. Může také podle své úvahy nařídit provedení znaleckého posudku jakož i vyžádat si předložení důkazu třetími osobami.
2. Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodčím senátem (jedním rozhodcem).
3. Hodnocení důkazů provádí rozhodčí senát (jediný rozhodce) i předsednictvo soudu podle vlastního uvážení.

§ 22
Přerušení řízení.
Projednání sporu může být na žádost strany nebo z podnětu rozhodčího senátu z vážného důvodu určitou dobu přerušeno. Usnesení o přerušení vydává předseda rozhodčího senátu (jediný rozhodce), a nebyl-G rozhodčí senát ještě ustanoven, předseda Rozhodčího soudu. Jestliže nedojde do jednoho měsíce po uplynutí doby, na kterou bylo řízení přerušeno, k jejímu prodloužení z podnětu stran nebo rozhodčího senátu (jediného soudce), bude v řízení pokračováno.

§ 23
Navrácení v předešlý stav.
Jestliže až do vyhlášení rozhodčího nálezu, a nebyl-li vyhlášen, až do jeho doručení, se nemohla některá strana z vážných důvodů zúčastnit řízení nebo nevykonala nějaký úkon potřebný k hájení svého práva, učiní rozhodčí senát (jediný rozhodce), a nebyl-li ještě ustaven, předseda Rozhodčího soudu k návrhu této strany přiměřené opatření, aby mohla vykonat dodatečně to, co zameškala.

§ 24
Skončení řízení.
Rozhodčí řízení se končí vydáním rozhodčího nálezu nebo usnesením o zastavení řízení.

§ 25
Rozhodčí nález.
1. Rozhodčí nález vydává rozhodčí senát (jediný rozhodce), jestliže se rozhoduje ve věci samé a jsou-li dostatečně vyjasněny všechny okolnosti sporu. Rozhodčí nález se vydává i v případech, kdy strany shodně požádají o jeho vydání na základě uzavřeného smíru.
2. Jestliže je dostatečně vyjasněna jenom část předmětu sporu, může rozhodčí senát (jediný rozhodce) rozhodnout o ní částečným rozhodčím nálezem. Ve zbývající části předmětu sporu rozhodčí řízení pokračuje.
3. Jestliže je nárok sporný co do důvodu i co do výše, může rozhodčí senát (jediný rozhodce) věc projednat a rozhodnout o nároku nejdříve jen co do důvodu mezitímním rozhodčím nálezem, a poté pokračovat v rozhodčím řízení o výši nároku.

4. Rozhodčí nalez musí obsahovat zejména:

· název soudu

· místo a datum vydání nálezu

· jména a příjmení rozhodců (rozhodce)

· označení stan, případně dalších účastníků řízení

· předmět sporu

· rozhodnutí o žalobních nárocích a nákladech řízení

· odůvodnění rozhodnutí

· podpisy rozhodců (jediného rozhodce)

§ 26
Hlasování a vyhlášení rozhodčího nálezu.
1. Rozhodčí senát se usnáší o rozhodčím nálezu v neveřejné poradě většinou hlasů.
2. Jestliže rozhodci vyjádří více než 2 názory na finanční částky nebo jiná obdobná plnění, které mají být přiznány nebo zamítnuty, připočítává se hlas odevzdaný pro nejvyšší částku (plnění) k hlasu pro částku (plnění) nejblíže nižší. 3. Po skončení posledního ústního jednání ve věci, které rozhodčí senát (jediný rozhodce) považoval za potřebné nařdit, může předseda senátu (jediný rozhodce) ústně vyhlásit výrok rozhodčího nálezu. Výrok se zapisuje do protokolu z ústního jednání, který se doručuje stranám.
4. V ostatních případech, kdy senát nevyhlašuje výrok ústně, se rozhodčí nález doručuje stranám v písemném vyhotovení zahrnujícím náležitosti dle § 18 Řádu. 5. Po ústním vyhlášení výroku nebo po odeslání písemného vyhotovení rozhodčího nálezu stranám nelze již nařizovat ústní jednání ani objasňovat skutkový stav věci, zjišťovat stanoviska stran nebo činit jiné úkony obdobné povahy.

§ 27
Doplnění a oprava rozhodčího nálezu.
1. Jestliže má strana za to, že rozhodčí nález neobsahuje odpověď' na všechny nároky uplatněné v průběhu řízení před Rozhodčím soudem, může podat do 30 dnů od doručení rozhodčího nálezu žádost o doplnění nebo opravu nálezu. Senát může žádosti vyhovět formou doplňujícího rozhodčího nálezu. Za tím účelem může nařídit nové ústní jednání.
2. Zjevné překlepy a chyby textu nálezu, které se netýkají podstaty sporu a rovněž početní chyby v textu nálezu mohou být opraveny usnesením rozhodčího senátu (jediného rozhodce) na žádost stran nebo z vlastního podnětu rozhodčího senátu (jediného rozhodce).
3. Doplňující nález nebo opravné usnesení ohledně rozhodčího nálezu je neoddělitelnou součástí doplněného nebo opraveného nálezu. Strany nejsou povinny k placení nákladů spojených s doplněním nebo opravou nálezu.

§ 28
Zastavení řízení bez vydání rozhodčího nálezu.
1. Pokud řízení nekončí vydáním rozhodčího nálezu, skončí vydáním usnesení o zastavení řízení.Jde zejména o případy, kdy

· žalující strana vezme žalobu zpět

· stany uzavřou smír potvrzený rozhodčím senátem (jediným rozhodčím), aniž požadují vydání rozhodčího nálezu

2. Pro vydání usnesení o zastavení řízení platí přiměřeně ustanovení § 18 odst. 4 Řádu.
3. Jestliže se řízení zastavuje v době, kdy ještě nebyl ustanoven rozhodčí senát (jediný rozhodce), vydá usnesení o zastavení řízení předseda soudu.

§ 29
Právní moc a vykonatelnost rozhodčího nálezu.
1. Rozhodčí nález je konečný a závazný. Právní moci nabývá dnem vyhlášení nebo dnem doručení stranám.
2. Strany jsou povinny splnit povinnosti uložené rozhodčím nálezem ve lhůtách, které jsou v něm uvedeny. Jestliže strany tyto povinnosti dobrovolně nesplní, rozhodčí nález podléhá nucenému výkonu v souladu s právním řádem státu. Pro účely nuceného výkonu vystaví Rozhodčí soud na žádost oprávněné stany doložku vykonatelnosti, v níž uvede den kdy rozhodčí nález nabyl právní moci. Doložku opatřenou datem vydání a razítkem soudu podepisuje tajemník.

§ 30
Rozhodování o nákladech řízení.
1. V rozhodčím nálezu rozhodnou rozhodci vždy i o nákladech řízení.
2. Ve výroku musí být uvedeno, která strana, popř. v jakém poměru, nese poplatek za řízení, zaplacený žalobcem při podání žaloby a dále v jakém poměru nesou strany zvláštní náklady řízení.

STATUT PLODINOVÉ BURZY BRNO
Článek 23
Burzovní rozhodčí soud

1. Při burze působí Burzovní rozhodčí soud působící při Plodinové burze Brno a Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno (dále jen Rozhodčí soud), jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů z burzovních obchodů, jakož i mimoburzovních obchodů, jejichž předmětem jsou komodity, jimiž se na burze obchoduje.

2. Tímto burzovním rozhodčím soudem je Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze Kladno, který byl zřízen v souladu s § 28 zákona č. 229/1992 Sb. ve znění pozdějších změn a doplňků a § 13 zákona č. 216/1994 Sb. a jenž působí jako stálý nezávislý orgán pro rozhodování sporů z burzovních a mimoburzovních obchodů nezávislými rozhodci.

3. Organizační uspořádání, složení burzovního rozhodčího soudu a pravidla řízení před ním, jakož i další otázky související s činností Rozhodčího soudu a jejím ekonomickým zajištěním upravuje Statut a Řád Rozhodčího soudu při Českomoravské komoditní burze Kladno, publikovaný v Obchodním věstníku č. 52/1995 ve znění pozdějších změn a doplňků.
_____________________________________________________________________________

1) § 28 odst. 1 a 3 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách ve znění pozdějších změn a doplňků

2) § 28 odst. 2 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách ve znění pozdějších změn a doplňků a § 13 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

Platnost ze dne 22.3.2011